"

Václav Kubíček: Rozhovor u dobré dýmky a nejen o futsalu

14. 04. 2017 Sdílej na FutsalBrnoLive.cz

Naší redakci se Václav Kubíček svěřil s jeho poznatky z české futsalové scény, popsal nám přípravy svého týmu na páteční zápas s Českou Lípou a dokonce jsme s ním probrali i jeho brankářského kolegu Tomáše Kuču a jeho problémy s mocipány. Sezení v čajovně u dobré dýmky bylo super a Vy si můžete přečíst vše co nám řekl.

 


Jak jsi se dostal k futsalu? Jako ostatní přes fotbal?

Jasně. Chytal jsem velký fotbal ve Zbrojovce a v dorostu mi trenér řekl, že jsem na brankáře moc malý a tak jsem si v 15 letech našel cestu k futsalu, kde je moje výška v pohodě. Začalo mě to bavit a postupně jsem dával futsalu vyšší a vyšší priority a pak s fotbalem úplně skončil.

Futsal je asi pro gólmana zajímavější než fotbal. Coby brankář se více zapojíš do hry.

Jednoznačně. Není to jako ve fotbale, když hraješ, 90 minut se nemusí nic dít a pak v poslední minutě můžeš dostat gól a tím zápas končí.

Zapojuješ se i do útočných akcí?

Zapojoval bych se rád, moc mi to baví, ale momentálně tento způsob hry nepraktikujeme.

Co bys dneska vůbec dělal, kdybys nehrál futsal?

Asi bych dělal fitness trenéra a nebo bych pracoval s mým tátou, který má firmu.

A fitness tě baví?

Ano, fitness mi moc baví. Jsou to tak 2 roky, když jsem poznal mého kondičního trenéra Jirku Panáčka. Tehdy jsem hrál za Tango, chtěl jsem se zlepšovat a posunout se dál. Tenkrát jsme trénovali čtyřikrát týdně a já jsem chtěl zrychlit a zesílit a začal jsem tak trénovat dvoufázově. S Jirkou jsme tedy začali trénovat a já tak měl třeba 7 až 8 tréninků týdně a tím, že mě trénoval on, mi to začalo bavit čím dál tím více a udělal jsem si trenérský kurz a pak už i dělal trenéra v tom fitku, kde mě trénoval Jirka. Trénování mě obecně fakt baví.

A co třeba trénování dětí?

Teď zrovna trénuji ve Vyškově ještě s dalšími kluky mládež. Už v Tangu jsem se s některými hráči zapojoval do výchovy mládeže a mám k tomu velmi blízko. Moc mi to baví.

Jak vůbec vnímáš český mládežnický futsal? Někdy je to poměrně smutný pohled, když ti do extraligy dorostenců nastoupí tým bez střídání a trenéři mají oči pro pláč, že se jim hráči zapoměli na diskotéce…

Tohle je v dnešní době velmi problematické. Vidím to teď i ve Vyškově, kde jsme do sezóny vstupovali s širokým kádrem a pak jsme asi na 3 turnaje najednou jeli v 6 nebo 7 lidech a to se pak těžko dává do kupy. Dneska prostě mladí lidé všeobecně mají až moc jiných zájmů a to není jen problém futsalu ale veškerého sportu v Česku. Také jsem hrával juniorskou ligu a pamatuji si, jak to bylo za nás a jaká to byla úroveň. Pamatuji si minimálně 2-3 hráče z každého týmu, které jsem v těch mých kategoriích vídal jako soupeře a dnes kopou v první lize. Obávám se ale, že z těch dnešních mladých budeme takové množství hráčů z každého ročníku dostávat do ligy horko těžko.

A co bude tedy pro kluby v budoucnosti východiskem zachování kvality? Budou muset přivést více hráčů z ciziny? Množství hráčů například ve Španělsku nebo v Brazílii je obrovské…

Ti, co si to budou moci dovolit, to asi tak udělají, protože je to poměrně jednoduché. Já ale doufám, že naše kluby zaberou v práci s mládeží tak, jako se to například dělá v Helasu. Cupíno (David Cupák pozn. autora) dotáhl obě mládežnivké kategorie Helasu do Final4, věnuje se jim dvakrát týdně a je to znát. Hrají opravdu dobře, mají výsledky a to mi přijde super. I třeba tady v Plzni je vidět, že se tomu klub hodně věnuje a má hráče v mládežnických výběrech. Jde ale také o to, jak se pak ti mladí dokážou prosadit v áčku, protože to opravdu není jednoduché.

Do Plzně jsi přišel v létě a futsalová veřejnost pasovala na základě posil a uplynulé sezóny Plzeň do role týmu, který by měl stíhat Chrudim a Benago. Začátek sezony ale Interobalu úplně nevyšel. Proč tomu tak bylo?

Nám ze začátku sezóny chvilku trvalo, než jsme se aklimatizovali. Přišel jsem já, Michal Holý a Honza Havel a třeba mě osobně ta aklimatizace chvilku trvala. Už jenom to dojíždění 300 kilometrů z Brna do Plzně na začátku týdne, pak ve středu zase zpátky a pak v pátek jet na zápas je poměrně náročné, i když se to nezdá. Trénoval jsem před sezónou opravdu hodně a ani regenerace u mě nefungovala tak, jak jsem si představoval. Do toho se nám najednou nepovedly první 2 zápasy a trošku se to a námi vezlo. No a pak nám vedení pohrozilo pokutami, což asi zafungovalo (směje se), my jsme začali šlapat a najednou jsme třetí v tabulce.

Byl i hodně znát odchod Tomáše Vnuka v začátku sezóny nebo to kabina tolik neřešila?

Znát to určitě bylo, protože odešel jeden z nejlepších nahrávačů v lize, v minulé sezóně nejproduktivnější hráč Plzně a kapitán. Tomáš je určitě osobnost a to bylo znát a asi to chvilku trvalo, než jsme si zvykli. Přišlo to z ničeho nic, 14 dní před ligou a myslím si, že to částečně mohlo ovlivnit tu týmovou pohodu.

Ale dneska jste najednou 3. v tabulce. Jak to zatím hodnotíš a kam až můžete s Plzní dojít?

Ano, teď jsme 3. a povedly se nám důležité zápasy. Více jsme se zaměřili na obranou fázi, kde více vyčkáváme, hrajeme zodpovědně zezadu a přináší to ovoce. Každý zápas je letos hrozně důležitý a těžký a liga je asi nejvíce vyrovnaná než kdy dříve. My jsme šli zápas od zápasu a je důležité, že získáváme body doma a zůstáváme tak v horních patrech tabulky.

Co vůbec Plzeň jako město? Líbí se ti?

Město je to hezké a čajovny, kde se mohu dát vodní dýmku tady také jsou. I pivo je tu dobré (usmívá se).

A piješ raději víno nebo pivo?

Raději pivo.

A když máš takhle volno mezi tréninky, tak děláš co? Chodíš na kafe?

Určitě na kafe a nebo si někde dám čaj a dobrou vodní dýmku. Dá se říci, že je to můj relax.

Máš v Plzni nějaké kamarády?

Ano mám. V kabině jsme tak nějak všichni kamarádi. Myslím si, že jsme si docela sedli a jsme dobrá parta.

Mě třeba vždycky zajímalo, jak spolu vycházejí v jednom týmu gólmani. Tobě teď v Interobalu kryjí záda 2 brankáři. Dá se spolu vycházet? Přeci jen si tak brankáři konkurují.

Tohle funguje v každém klubu úplně jinak, ale já na to měl zatím vždycky štěstí. Třeba v Krokodýlu jsem měl jako dvojku Romana Sýkoru, a ten se mi snažil radit a podporovat mě. Byl to takový můj mentor, který mě podporoval a předával mi zkušenosti. V Plzni jsem si moc nedokázal představit, jak to tu bude fungovat. Ale druhý brankář Tomáš Landergott, který se mnou odjezdí 90% zápasů, tak se mnou má, dá se říci, super vztah a je to v Plzni můj nejlepší kamarád. Na tréninku se hecujeme, makáme a povzbuzujeme se.

Když už jsme u brankářů, všimnul jsem si, že jsi na facebooku spřátelen s Tomášem Kučou. Je to tvůj brankářský guru?

Tomáše Kuču sleduji a nechápu, jak takhle kvalitní gólman nemůže mít angažmá, protože vidím, jak na sobě maká a jak na sobě dře. Asi mu ty mocipáni dávají fakt zabrat.

Je rozdílná kabina na Moravě a v Čechách? Proslýchá se, že například v moravských týmech jedou hlášky z Kurvahoši. Jak je to v Čechách?

Na Moravě je ta kabina více kamarádská a až rodinná. Po zápase jsme šli vždycky na večeři, na pivo, v klídku prostě…. Často jsme se sbalili a šli jsme do čajovny na dýmku a prostě jsme fungovali jako rodina. Trávili jsme spolu hodně času i mimo futsal, ale v Plzni si každý odtrénuje a často má jiné povinnosti.

Máš třeba nějaký přestupový sen? Využil bys nějaké zahraniční nabídky, kdyby přišla? 

Jasně…Měl jsem a mám své sny. Ale nevím, co by to muselo být za nabídku, protože mám rodinu, minulý rok v létě jsem se oženil. Máme desetiletého syna, který chodí do školy a v tom je to trochu komplikované. Ta nabídka by tedy musela být hodně zajímavá, abychom jí řešili. Je nás prostě více, koho by případná nabídka ovlivnila.

Hodně lidí, kteří tolik nesledují futsal, se ptá, proč tolik brankářů ve futsale nenosí rukavice. 

Brankář má totiž větší cit na míč a hlavně mě se tak mnohem lépe vyhazuje. Díky rukavicím se dá chytit o 2 až 3 balóny za zápas více, ale ať už je brankář má nebo ne, na zákroky to velký vliv nemá. Já se většinou snažím střílejícímu zmenšovat prostor a s oblibou říkám, že se nechávám trefovat. Takže jestli bych ty rukavice měl nebo ne, nemělo by to moc velký vliv.

V naší extralize máme i brankáře z ciziny jako například Brazilce Cristiana nebo Bulhara Milena Kirova. Je velký rozdíl ve stylu jejich chytání oproti českým brankářům? Je to jiná škola nebo jsou dnes ty styly kvůli globalizaci sportu vlastně stejné? 

Já si myslím, že je to velký rozdíl. Hlavně u brazilských brankářů je to úplně jinak. Oni bývají většinou menší postavy, pružní a strašně rychlí. Kirov je více evropská škola, trošku, bych řekl, zapadá do španělské školy a hodně se snaží stát. Ale top gólman, který tu kdy byl, je Carlos z Chrudimi a to je pan brankář a byl to jeden z mála gólmanů, který se mi v české lize líbil.

Takže jinak se ti v české lize žádný gólman nelíbí? 

Líbí se mi Gera, ten už chytá zkušenostmi a má skvělý reflex. A nejvíc se mi líbil Tomáš Meller, který chytal v Chrudimi a jsem rád, že jsem si s ním mohl ve finále vyměnit dres. Moc si ho vážím a byl to můj vzor.

Když teď pomineme brankáře a ty by sis měl sestavit nějakou svojí čtyřku v naší lize, kdo by tam byl? 

Z naší ligy…(přemýšlí). Určitě bych tam vzal Romana Mareše, protože to je prostě pojem a nejlepší hráč, co tu kdy hrál. Pak bych tam vzal Honzu Homolu, kamaráda ze Slavie, to je takový blázen, co by to oběhal a pokopal. Pak, i když není z naší ligy, bych si tam dal Michala Seidlera. To je střelec od pána boha a můj velice dobrý kamarád. Jako posledního bych vzal Honzu Havla, ten mě brání a jsem na něj už po těch 7 letech co spolu hrajeme zvyklý.

Máš před zápasem nějaký rituál nebo něco, co děláš běžně a uklidní tě to? 

Většinou ten den musí být přesně podle toho, jak jsem zvyklý. Takže ráno se vyspím,nevstávám a nevezu syna do školy. Jdu na snídani a po snídani si jdu dát kávu a dýmku, pak si dám oběd, po obědě jdu spát a pak jedu na zápas.

Máš třeba stanovený jídelníček? Nebo nevadí trenérům, že kouříš dýmku? 

Ne. Oni asi všichni vědí, že to mám rád. A když to kouří třeba i Ricardinho coby nejlepší hráč na světě a má na svém instagramu fotky s vodní dýmkou…… Já sice nejsem mistr světa, ale nestydím se za to.

A nejsou jídla, která máte s hráči zakázaná? Třeba guláš nebo tak..

Ne. Co se týče jídelníčku, tak třeba já konkrétně mám celou sezónu krabičky s jídlem, abych měl zdravou a vyváženou stravu a aby mi nešla dolů svalová hmota. Tím, že hodně trénuji, nechci spalovat svaly. A teď mám od kamarádky, výživové specialistky, předepsaný jídelníček, podle kterého teď jedu a mám tam recepty a časový režim. Snažím se to tedy nějak hlídat, ale tím, že mám v pondělí 2 tréninky, v úterý 2, ve středu a ve čtvrtek 1 a v pátek zápas a v sobotu zase trénink a tím jen jeden den v týdnu volno, tak si třeba po cestě domů s mladým dáme někde vítězný mekáč nebo pizzu.

Ty i sám vaříš? 

Málo. Spíš žena no…Ale teď zrovna v neděli jsem dělal dobrotu, dietní (směje se)…Smažený sýr s hranolkama a tatarkou. Takže to jsme si dali. Ale jinak moje žena vaří výborně, je skvělá kuchařka a já jsem zase skvělej jedlík.

Tak to se parádně doplňujete…

To jo…

Teď jste hráli v Chrudimi, která má v týmu hodně Brazilců. Je rozdíl chytat proti Brazilcům a českým hráčům? Musí brankář očekávat něco trošku jiného?

Ti Brazilci jsou mnohem méně čitelní. Například Max z Chrudimi nemá problém vystřelit úplně stejně pravou i levou nohou. Takže když stojí na středu, tak nevíš, kam si to hodí a kterou nohou vystřelí. Takže v tomto směru jsou ti Brazilci šikovní.

Máš nějaký životní vzor nebo inspiraci? A teď nemyslím jen ze světa futsalu. 

Asi úplně ne…Vždycky jsem ale fandil od mala Buffonovi, mě už bude 26 a on pořád chytá. Klobouk dolů, že to takto zvládá i ve 40 a je pořád jeden z nejlepších na světě. V tomto mě všeobecně brankáři hodně inspirují, že vydrží tak dlouho chytat.

Když takhle sleduješ fotbal, sleduješ i jiné sporty?

Jasně. Sleduji fotbal, sleduji hokej kvůli Jardovi Jágrovi, protože to je živý bůh a asi i vzor pro všechny sportovce, že tomu obětoval všechno. Potom ve fotbale fandím Realu Madrid, takže pro mě je Cristiano Ronaldo nejlepší hráč na světě. Žádnej Messi…Celkově se snažím sledovat všechny sporty.

Když sleduješ fotbal i hokej, fandíš coby Brňák Zbrojovce a Kometě? 

To je mi asi tak nějak jedno. Přeji jim to, znám ve Zbrojovce i Kometě nějaké kluky. Přeji jim tedy úspěch, ale že bych to vyloženě sledoval, když hrají a věděl, kdo přesně kdy dal gól, tak to nevím.

Vzpomeneš si, kdy sis poprvé vydělal futsalem peníze a jak si s nimi naložil?

To bylo v Tangu, když jsem byl v juniorech. Můj měsíční výdělek byl 1000 korun a za ty peníze jsem chodil na kávu.

Chodil jsi coby mladší i po brigádách? 

Ne, všechen čas jsem tehdy věnoval sportu.

Když rád chodíš do čajoven nebo na kávu, máš nějaký oblíbený podnik v Plzni?

Abych řekl pravdu, tak mi v Plzni ty dýmky tolik nechutnají. Třeba Brno je vyloženě dýmkařské město, kde je zhruba 20 čajoven a tam nejraději chodím do čajovny Argily. Ta je nejlepší.

Já osobně se kamarádím s několika profíky, co hrají fotbal. Oni to ale berou jen jako svůj job a jinak fotbal nijak nesledují. Jak to máš ty s futsalem? 

Já futsal sleduji a musím říci, že ho sleduji i docela dost. Teď jsem se bavil s naším vedoucím mužstva o loňské sezóně a o play-off. Přesně jsem věděl, kolik Plzeň dostala gólů, jaké byly výsledky a mám o tom přehled. Futsalem prostě žiji a sleduji to co nejvíce.

Teď tě s Interobalem čekají Démoni Česká Lípa, kteří překvapivě potrápili Litoměřice. Má z toho pak člověk obavu, když ví, že Démoni by mohli být rozjetí? 

My rozhodně nejsme v situaci, že bychom měli kohokoliv podceňovat. Oni teď porazili Litoměřice 3:2 a já doufám, že nám to naopak pomůže, abychom se hecli.

Už třeba s klukama přemýšlíte o play-off a možném soupeři, nebo se o tom ještě nebavíte? 

Na to je ještě strašně brzy, protože do konce zbývá ještě hodně kol. My ještě v play-off nakonec ani nemusíme být a těžko říci, kdo tam bude a nebo nebude. Asi nám to ukáží další 3 nebo 4 kola, kdy se budou asi všichni vzájemně obírat o body. Není ani moc možnost nějak kalkulovat a přemýšlet, s kým bychom chtěli v play-off hrát a s kým ne.

Děláš si i nějaké statistiky o hráčích soupeře? Jsi třeba připraven na někoho konkrétního teď z Démonů? 

Doslova statistiky si nevedu, ale mám ty hráče načtené. Mám navíc fakt paměť na to, který hráč mi dal kdy a jak gól. Přesně vím, jaké jsem dostal góly v Lípě, takže mám představu, co bych měl očekávat. Ale stejně někdy ten hráč překvapí a udělá něco úplně jiného, takže stejně v tom zápasu je to jiné. Teď, když se tady o tom spolu bavíme, vybaví se mi mnoho věcí, ale v tom zápasu si v té rychlosti málokdy uvědomíš, kdo a jak zakončuje a musíš řešit vždycky až tu konkrétní situaci.

Máš nějakého neoblíbeného soupeře? 

No jasně….Nemám rád Vysoké Mýto, když hrají u nich v hale, protože mají postavenou tu svojí hru prostě tak, jak mají. Nechci je ale nijak kritizovat. Dále jsou nepříjemní Benago a také Chrudim, protože mají neskutečnou individuální kvalitu a jejich hráči jsou dobří v souboji jeden na jednoho. Teď jsou také hůře čitelné Litoměřice.

Máš zkušenosti i z reprezentace. Tam u některých soupeřů musí být ta čitelnost ještě horší nebo ne? Některé týmy zná člověk jen těžko. 

To je pravda. Já chytal za repre jen 1 oficiální zápas tady v Plzni proti Turecku. To jsem celkem zvládnul, ale jak říkáš, nevěděl jsem, co mám čekat od Turků. Nikdy jsem je předtím pořádně neviděl, takže to byla zajímavá zkušenost.

Brzy bude repre pauza. Myslíš, že se do reprezentace zase podíváš? 

To nevím, já se vždy snažil,snažím a snažit budu abych tam byl. Takže to ví asi jen pan trenér Tomáš Neumann.

Říkals, že máš rodinu a syna. Vedeš ho ke sportu? 

Jasně, syn je také brankář. On začínal v poli a chtěl být jako Ronaldo a dávat góly. Fandí Realu a se ženou jezdí na všechny moje zápasy do Plzně nebo kamkoliv jinam a podporují mě. Přešel teď taky do branky a chce být brankář jako já. Je super, že dělá sport a je hlavní, aby ho to bavilo. Nechci být jako rodiče, co si myslí, že mají doma nového Nedvěda nebo Ronalda a tlačí ho pak do sportu za každou cenu. Já jsem hlavně rád, že ho to baví a chci, aby z toho měl radost.

Co ty sám říkáš na takové ty ambiciózní rodiče, co drilují u sportu své děti? Mě osobně se tohle hodně příčí. 

Když teď objíždím se Šímou (přezdívka syna – pozn. redakce) stadiony, tak někteří rodiče se chovají opravdu jako blázni. Řekl bych, že často nemají žádnou soudnost, jsou schopní po těch dětech i sprostě řvát a nadávat jim a to se mi prostě nelíbí.

Měli by je tedy nechat v klidu hrát…

Přesně tak. Od pokynů je tam trenér a já vím, jaké to je, když máš na starosti tým, věnuješ se mu a nějaký tatínek nebo maminka z tribuny to najednou koučuje. To je prostě špatně, ti kluci musí používat vlastí hlavu, musí o tom sami přemýšlet a tím se budou rozvíjet.

A syna vedeš spíše ke sportu nebo ke škole? Spousta rodičů totiž vzdělání svých dětí na úkor sportu zcela vypouští a sází na to, že se budou jejich děti živit sportem. 

Vedeme ho samozřejmě i ke škole, hlavně žena teda… Žena s ním u toho tráví hodně času a Šíma je ve škole šikovný. Já ho v tom samozřejmě podporuji, protože bych nechtěl, aby dopadl jako já, když si teď ve 25 letech dodělávám maturitu. V 18 letech jsem se na to vykašlal a teď ve 25 si to dodělávám, tak jsem mu udělal takový odstrašující příklad.

A co studuješ? 

Obchodní akademii.

A baví tě to? 

Docela jo. Ale hlavně to dělám proto, abych měl středoškolské vzdělání, protože bych řekl, že to je dneska povinnost.

A dokážeš si představit, že po tvé futsalové kariéře budeš dělat něco v tomto oboru? 

Hodně o tom přemýšlím, protože nevím, co bude v létě. Mám v Plzni smlouvu na rok. Mám rodinu a chtěli bychom ještě jedno dítě a postavit si dům, takže člověk má tendenci o tom přemýšlet, ale zatím se věnuji futsalu a uvidíme, na jak dlouho.

Propagace futsalu u nás není tolik velká a spousta lidí vidí futsal poprvé až v tomto období. Spousta lidí ale pak říká, že je to baví více než fotbal, protože je v tom více akce. Není to pak trochu frustrující, když na futsal nechodí tolik lidí a ani platové ohodnocení hráčů není tak vysoké?

Je škoda, že propagace futsalu je tak slabá, jaká je. I když teďka se kluby snaží a propagace se hodně zlepšila, ale bohužel ostatní halové sporty jsou výrazně dál.

Čtou si hráči články, co o nich vycházejí? 

To je individuální. Jsou borci, kteří to vůbec nečtou a nezajímá je to. Já si ale ty články obecně o futsalu čtu, protože mě to zajímá a chci být v obraze.

Jak vůbec odpočíváš? Hraješ třeba videohry?

Jasně. Paříme NHL, Fifu, různé bojovky. To hrajeme a jsme schopní si k tomu kolikrát sednout i na pár hodin. Žena o nás pak ani neví a vlastně spíš odpočívá žena.

A máš třeba nějakou oblíbenou hudbu? Co tak posloucháš na cestě z Brna do Plzně? 

Já bych poslouchal Dj Wich, Rytmuse, Ektora atd. Ale nejezdím sám, takže jezdíme na neutrální Impuls. Jezdíme na Impuls i proto, že tam hlásí co půl hodinu dopravní situaci.

Jsi v autě závodník nebo ani moc ne? 

Jsem no…

Už jsi měl kvůli tomu i trable s policií? 

Teď mi přišly 2 pokuty. Za Rosicema bylo z´žení silnice a omezení rychlosti na 80 a já tam jel dvakrát 90. Ale snad už to teď bude dobré.

 

Děkuji za rozhovor, teď si už můžeme v klidu dát vodnici. 

Text: Jakub Ždych, Českýfutsal.cz

 


Jinde na FutsalBrnoLive.cz


Hlavní partneři projektu FutsalBrnoLive.cz